Vítejte...Welcome...Wilkommen

Zdrawim všechny, kteří si dali tu práci a zmáčkli levý tlačítko myši, aby se dostali na mý stránky.

HP v šestém ročníku

Kapitola pátá

Kapitola pátá – Odjezd do Bradavic


Ta doba,co Harry byl na Grimmauldově náměstí, pro něj uplynula velice rychle. Ale jak se říká „Všechno hezké někdy musí skončit“

Velmi se zlepšil v kouzlení bez hůlky i elementární magii.Lehká kouzla už ho ani nevysilovala a nedělala mu problémy. Nikdo prozatím nevěděl o tajném místě za knihovnou.Už se to chystal říci Brumbálovi,ale ten se mu asi vyhýbal.Není divu.V jeho pracovně, kterou mimochodem dost poničil,křičel na ředitele hnusné věci, za které ani nemohl,jako třeba Síriova smrt.

Probudil se,celý zpocený ze zlých snů,které se mu nepřetržitě zdávaly a nebraly konce. Měl na Voldemorta hrozný vztek,věděl že za jeho noční můry může jedině on.Přál si to skončit, ale nebyl ještě zdaleka tak připravený jak by chtěl. Určitě by s ním poslední souboj prohrál,on by ho zabil a všichni “nečistí“ by zemřeli,nejen oni.To nehodlal dopustit,bude se bránit do posledního nadechnutí.

Z jeho přemýšlení ho vyrušil kouzlem zesílený hlas paní Weasleyové „Vstávejte nebo nám ujede vlak “

Bože muj“zasténal na vedlejší posteli Ron,který vypadal jako po zapásu s nějakým netvorem.Všechny vlasy mu nepřirozeně stály.Jenže jemu stačí trocha vody a hřeben na rozdíl od Harryho.

Vstávej Rone“hodil po něm polštář a otřásal se smíchu,protože Ron za tu chvíli zase usnul a navíc v sedě.To viděla i Hermiona,která právě dorazila do jejich pokoje. Všichni tři se smáli a nemohli přestat.Ukončila to paní Weasleyová,která na ně znovu pořvávala, aby se šli nasnídat.

Po vydatné snídani byl všude zmatek.Všichni pobíhali sem a tam a hledali věci,které si zapomněli zabalit.Bylo půl jedenácté když konečně vyrazilia to i s hlídkou, ve které byl Pošuk Moody a Tonksová.Cesta na nástupiště proběhla skoro bezproblémově.Jen Pošuk Moody několikrát vyvolal falešný poplach.

Na nástupiští prošli přepážkou vedoucí k bradavickému vlaku.Tam se rouzločili a objali s paní Weasleyovou,Harry musel několikrát.S pošukem si podal ruku a poté k všem čtyřem přistoupila Tonksová se slovy „Brzo se uvidíme“.Odebrali se do vlaku a našli pro všechny volné kupé až na konci.Harry si nemohl nepovšimnout jedné věci,jak procházel uličkou. Všichni si na něj ukazovali a mávali.Tedy kromě zmijozelkých,kteří měli na tvářích pořád stejné škleby. Bylo to kvůli Popletalovali, který konečně uznal návrat Voldemorta a začal proti tomu dělat také patřičné opatření. Také se potvrdila Harryho a Brumbálova pravdu o návratu Vy-Víte-koho.

V jejich kupé se s nimi Ron a Hermiona rozloučili,že musí jít do prefektského vagónu a Ginny spolu s Harrym osaměli.Na chvíli zavládlo rozpačité ticho.Oba si moc dobře uvědomovali,co se stalo po Harryho oslavě narozenin.

Dveře se otevřeli a v nich stál kluk s blonďatými vlasy načesanými dozadu,sebou měl dva hromotluky a ve tváři měl výraz faraona, co právě kouká na otroka.

Pottere,to sem nevěděl,že si se dal dohromady s toudle špínou“řekl posměšně a ukázal. Harry prudce vstal a byl rozzuřený na nejvyšší obrátky.

Myslel jsem“ ale Harry už se dál nic nedozvěděl, protože konec Malfoyova hábitu začal hořet. „ Ááá“ slyšel Malfoyovo nářek,který se strácel v uličce. Harry se podíval na Ginny, která byla celá rudá smíchy.Představa pobíhajícího Malfoye s dvěma gorila za zády byla dosti zajímavá.Asi za pět minut dovnitř vešli Ron s Hermionou.

Nevíte co se stalo Malfoyovi“zeptal se zcela zmatený Ron.V kupé vypukl další smích od Harryho a Ginny.

Tak řeknete nám, co se stalo“přísně si je měřila Hermiona.Vysvětlení se ujala Ginny. „Malfoy s těmi svými gorilami přišel do kupé a měl blbý řeči.Harry vypadal fakt rozzuřeně, no a pak se Malfoyovi zničehonic zapálil hábit a zbytek jste viděli.“dopověděla Ginny usměvavě. Ron se taky usmíval,jediná Hermiona se přísně koukla na Harryho a spustila svoje obvyklé kázání

Harry to je strašně nezodpovědné,mohl jsi klidně udělat i něco horší,kdyby ses neovládal. “To ovšem moc dobře věděl.Musel zvládnout svoje sebeovládání,tak to stálo i v té knize.

Zbytek cesty je už nikdo nerušil.Jen kolem kúpé náhodou prošlo několik lidí, pozdravilo je a ptali se na prázdniny.Byla mezi nimi většina BA,která byla něco jako proti-umbridgeovský odboj.Harry byl jejich vůdcem a učil je různá kouzla a zaklínadla.I přes všechny protesty se rozhodl s ní zkoncovat, protože na škole už nikdo horší, jak Umbridgeová být nemůže.

Venku už byla tma jak v pytli.Rozhodli se,že nejlepší bude, když se převlečou do hábitů. Ani né za pět minut se ozvalo hlasité skřípění brzd a všudekolem lomoz.Všichni vypadali,že chtějí vystoupit co nejdříve, a proto se na nástupišti začali vytvářet kolony studentů, kteří netrpělivě čekali na kočáry taženými testráli.Harry si moc dobře pamatoval, jak na jejich hřebetech letěli až do Londýna na Ministerstvo kouzel zachránit Síriuse. Tehdy ovšem netušili, že je to past.

Vystoupili z vlaku a nad hlavami se nesl velice známý hlas: „Prváci ke mně,poďte sem“ řval Hagrid.Jakmile spatřil Harryho a ostatní, ve tváři měl šťastný úsměv.

Ahoj všichni“ zakřičel na ně. Konečně se k němu prodrali.

Ahoj Hagride, jak se máš“zeptal se Harry. „Ale jde to, však víš a co ty “hned jak se zeptal,měl chuť se praštit. Harry pravděpodobně měl hrozné prázdniny a navíc se k němu doneslo i o jeho útoku v Kvikálkově.

Docela dobrý“ řekl a vyloudil ze sebe nepřesvědčivý úsměv, který by nezmátl snad nikoho.

Harry musíme jít nebo nám ujedou všechny kočáry“ řekla Hermiona a netrpělivé podupávala na místě.

Dobrá už jdu“ pověděl a Rozloučil se s bradavickým hajným.

Kočár je dovezl k hradu,v dálce viděli, jak na jezeře svítí světýlka loděk, na kterých jsou malý prvňáčci.Vešli do krásně vyzdobené síně se začarovaným stropem, tak aby vypadal jako obloha.Šum skoro utichl a všechny pohledy se zaměřili na ně.Tedy spíše na Harryho.Sice mu to nebylo nějak příjemné, ale už si zvykl.

Usedli k nebelvírskému stolu,kde je všichni uvítali. Všichni byli zvědavý, kdo bude učit obranu proti černé magii, a proto si prohlíželi celý učitelský sbor.Harry vrhal skoumavé pohledy na jeho učitele lektvarů.

Ten, jakoby cítil, jak na něj někdo civí a otočil se jeho směrem. Dlouhou chvíli na sebe hleděli jako kdyby se snažili tomu druhému číst myšlenky.Jako první sklopil zrak Snape, protože už do velké síně vcházeli malý ustrašení prváčci v čele s profesorkou McGonagalovou, která nesla Moudrý kloubouk.Po jeho písni,která byla velmi podobná té minulé začalo rozřazování. Skoro všichni si všimli chlapce,který určitě nemohl být prvňák, protože byl dvakrát vyšší než oni.Mohl to být asi tak šesťák. Nevypadal, že by sem zrovna toužil.

Ten půjde určitě do zmijozelu “ řekl Ron, protože si všiml kam kouká. Pak přišel na řadu.

Profesorká McGonagalová prohlásila „Tento student k nám přestupuje z Kruvalu do šestých ročníku“.Měl tmavě hnědé krátké vlasy a oči černé.

Tom Felder“ četla profesorka McGonagalová z pergamenu před sebou. Šestnáctiletý chlapec sebevědomě zamířil k moudrému klobouku, posadil si ho na hlavu a ve vteřině klobouk vykřikl „Zmijozel“.

Malfoy ho asi zná,vidíte jak si s ním podává ruku.“

Když byli všichni zařazeni, Brumbál povstal a šum ve Velké síni okamžitě utichl. „Všechny vás vítám v Bradavicích,hlavně první ročníky.Ještě než začne velkolepá hostina,musím vám připomenout několik okolností. Všichni by si měli připomenout, že vstup do Zapovězeného lesa je přísně zakázán. Dále pak bych chtěl říci toto. Na Bradavice bylo použito mnoho ochraných kouzel a také sem byli postaveny hlídky z ministerstva, to ovšem neznamená,že nemusíte být opatrný. Tato opatření byli ustanoveny ministerstvem kvůli návratu lorda Voldemorta, který se objevil již před rokem.To je vše dobrou chuť přeji“zakončil svůj proslov.

Na stolech se objevila hromada nejrůznějších jídel. Po chvíli bylo slyšet jen cinkání a šum studentů mluvíc o prázdninách. Harry sledoval Rona, jak mu oči zasvítili radostí když se na stole objevilo jídlo.

Kdo je vůbec primus a primuska“ zeptal se Hermiony, protože Ron měl zrovna plnou pusu pečených brambor. „Primuska je Alice Spinnetová a primus Roger Davies z Havraspáru“ skončila Hermiona. Na konci slavnosti Brumbál opět vstal ze židle. „Určitě se divíte, že jsem vám nesdělil, kdo bude učit obranu proti černé magii. Pro to mám jednoduché vysvětlení. Profesorka vám to sdělí hned na první hodině sama.“

Ve velké síni začali proudit otázky.Po chvíli se ale zase vrátili k jejich běžným tématům jako třeba Harry Potter anebo ten nový student. „Nebelvírští za mnou“ křikla hlasitě Alice, aby přehlušila hluk v síni.Došli k portéru Buclaté dámy. „Zlatonka“ řekla Alice, tak, aby ji všichni slyšeli.Obraz se oklopil a Harrymu se naskytl pohled na krásnou zlato-červenou nebelvírskou společenskou místnost, která se za těch pět let vůbec nezměnila. Vyšli po točitých schodech,Ron a Harry se rozloučili s Ginny a Hermionou a zamířili do svých ložnic.Hned, jak Ron ulehl, usnul.Harry se ale vůbec nechystal spát. Vstal z postele,vzal si neviditelný plášť, knihu elementární magie a odešel do společenské místnosti.Za prvé nechtěl, aby musel znovu prožívat ty noční můry a za druhé už dlouho necvičil. Dole už ale někdo byl. Někdo koho velmi dobře znal.

Žádné komentáře